Václav Uruba vystudoval na Strojní fakultě ČVUT, titul CSc. obdržel v Československé akademii věd, habilitoval na ČVUT, vše v oboru Aplikovaná mechanika. Jmenován profesorem byl na ZČU pro obor Strojní inženýrství.

Po promoci v roce 1981 nastoupil do Ústavu pro výzkum motorových vozidel a v roce 1984 do Ústavu termomechaniky ČSAV jako doktorand. V Ústavu termomechaniky působil jako vědecký pracovník, vedoucí laboratoře i vedoucí výzkumného oddělení a dodnes tam pracuje. Během své kariéry přednášel na různých VŠ, kde se věnoval také výzkumné činnosti. Jedná se o VŠ v ČR i v zahraničí, zejména o ČVUT Praha, Univerzitu Karlovu a dále o ZČU Plzeň. Ze zahraničních univerzit jsou to Politechnika Częstochowska v Polsku, Université de Poitiers ve Francii a Queen's University v Belfastu, UK.

Odborný zájem spadá do oblasti mechaniky tekutin a termodynamiky. Zabývá se výzkumem smykových proudů, turbulence, stability proudění, přechodu do turbulence a řízením proudění. Používá teoretický přístup založený na teorii komplexních dynamických systémů a na experimentálních metodách. Zaměřuje se také na vývoj nových sofistikovaných metod pro měření a analýzu komplexních dat.

Odborné aktivity charakterizují rozsáhlá publikační činnost (přes 500 odborných článků) a projekty jak z oblasti základního výzkumu, tak i z oblasti aplikací. Byl odpovědným řešitelem celé řady grantových projektů: 5 GAČR, 2 GAAV a 3 TAČR, dále řady mezinárodních projektů: 4 COST, 3 KONTAKT a MOBILITY, 1 FP7. Jako člen týmu se účastnil dalších 25 grantových projektů. Dále byl řešitelem 20 projektů spolupráce s průmyslovými podniky a členem řešitelských týmů dalších 35 takových projektů. Jedná se o projekty s  podniky jako např. Doosan, Škoda auto, Aero Vodochody, GE, Fluidea, Vitave, Brush, Plzeňský Prazdroj, Honeywell, Emerson atd.

Josef Voldřich je profesorem pro obor Strojní inženýrství. Vystudoval aplikovanou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, titul kandidáta věd obdržel v Matematickém ústavu Československé akademie věd. Rovněž absolvoval postgraduální kurz Konstrukční mechanika na tehdejší Fakultě strojní Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a dále specializační studium pro tlaková zařízení na VUT Brno. V letech 1985–1995 pracoval v Ústředním výzkumném a zkušebním ústavu tehdejšího koncernu Škoda, kde mimo jiné spolupracoval na vývoji softwaru MKP pro tento koncern.

Od roku 2000 působí na Západočeské univerzitě v Plzni ve výzkumném centru NTC ZČU, kde od založení centra do roku 2019 vedl jeden z jeho výzkumných odborů. V letech 2015–2019 byl rovněž zástupcem ředitele ústavu pro odbornou činnost. Zároveň od roku 2010 vyučuje na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU, kde je garantem navazujícího magisterského studijního programu „Stavba energetických strojů a zařízení“ a také členem oborové rady doktorského studia Teorie a stavba strojů. V rámci smluvního výzkumu spolupracoval především se společnostmi Škoda JS, Doosan Škoda Power, Škoda Auto nebo ZVVZ Machinery.

Daniel Duda studoval na Karlově univerzitě fyziku na Matfyzu. Po studiích se vrátil do rodného města Plzně, kde od roku 2017 pracuje jako odborný asistent na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. V Praze se věnoval experimentálnímu výzkumu kvantové turbulence v supratekutém heliu. V Plzni pokračuje v experimentálním výzkumu turbulence klasické. Inspirován individualitou kvantovaných vírů zkoumá víry jako jednotlivé objekty v nejrůznějších laboratorních prouděních: od úplavů přes mřížkovou turbulenci a sekundární koutové víry, až po proudění uvnitř turbíny.

Petr Eret je od roku 2016 docentem v oboru Strojní inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni, kde také v roce 2007 dokončil doktorská studia v oboru Termomechanika a mechanika tekutin se zaměřením na proudem buzené vibrace. Po krátkém působení  v průmyslu byl v letech 2009 až 2014 vědeckým pracovníkem a odborným asistentem na Trinity College Dublin. V té době se zabýval analýzou systémů se stlačeným vzduchem, aplikoval pokročilé experimentální techniky pro lokalizaci úniků stlačeného vzduchu pomocí dat z mikrofonních polí a podílel se na výzkumu aerodynamického hluku protiběžně se otáčejících vrtulích nebo leteckých podvozků. V rámci výuky byl aktivní v předmětech Mechanika tekutin a Vibrace. Po návratu na ZČU byl zodpovědný za řešení či spoluřešení několika tuzemských a mezinárodních projektů s důrazem na flutter lopatkových strojů, moderní energetické systémy pro udržitelné životní prostředí nebo krizi přestupu tepla v imitátorech palivových proutků a akustické monitorování různých stupňů varu. Garantuje dva studijní programy a vyučuje předměty zejména s návazností na termodynamiku.

Vitalii Yanovych je docentem Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Studoval inženýrskou mechaniku na Vinnycké národní agrární univerzitě (Ukrajina), kde získal magisterský titul a později i titul kandidáta věd (CSc.). V roce 2018 po úspěšné obhajobě disertační práce na Národní akademii věd Ukrajiny získal titul doktora věd (DSc.). Později téhož roku byl jmenován docentem na Vinnycké národní agrární univerzitě.

V letech 2010 až 2018 působil na Vinnycké národní agrární univerzitě, kde se věnoval pedagogické, organizační a vědeckovýzkumné činnosti. Kromě jiného zde zastával funkci vedoucího katedry technologického inženýrství, akademického tajemníka univerzitní doktorské komise a předsedy společnosti mladých vědců.

Od roku 2018 působí na Západočeské univerzitě v Plzni. V roce 2024 získal titul docenta na Fakultě strojní ZČU. V letech 2021–2022 současně působil v Ústavu termomechaniky Akademie věd České republiky a od roku 2023 pracuje jako vedoucí výzkumný pracovník ve Výzkumném a zkušebním ústavu Plzeň.

Jeho odborné zaměření náleží do oblasti mechaniky tekutin a experimentálního výzkumu turbulentního proudění. Zabývá se zejména fyzikou proudění, strukturou turbulence, dynamikou vírových struktur a vlivem drsnosti povrchu nebo kmitání lopatek na charakter proudění. Ve své práci využívá především experimentální metody, zejména metodu žhavené drátkové anemometrie.

Matěj Jeřábek je vědecko-výzkumným pracovníkem na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. Vyučuje předměty Člověk a energie a Termomechanika. Specializuje se na numerické simulace proudění. Ve výzkumu se zabývá sušením vzduchu, prouděním tekutin a přenosem tepla. Jeho aktuální výzkumné projekty se týkají víření kovového prachu, adsorpčního sušení a optimalizace chlazení pro elektromagnetický kalorimetr. Je autorem několika odborných článků a publikacích (např. v MATEC Web of Conferences).

Marek Klimko působí jako vědecko-výzkumný a akademický pracovník na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. Jeho odborné aktivity souvisí s výzkumem proudění v průtočných částech lopatkových strojů. Podílí se na vývoji a testování turbínových stupňů na experimentální vzduchové turbíně ve spolupráci s průmyslovým partnerem Doosan Škoda Power. Zabývá se také problematikou návrhu průtočných částí axiálních turbín, včetně 3D návrhu turbínových lopatek.

Inženýrské studium absolvoval na Letecké fakultě Technické univerzity v Košicích, kde získal poznatky z oblasti konstrukce, termodynamiky a regulace leteckých turbokompresorových motorů. Doktorské studium absolvoval již na Katedře energetických strojů a zařízení, kde v roce 2021 získal vědeckou hodnost Ph.D. Je autorem nebo spoluautorem více než čtyřiceti odborných prací, publikovaných ve formě vědeckých článků, technických zpráv nebo vysokoškolských skript.

Richard Matas pracoval po absolvování Katedry energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU v roce 1996 do roku 2001 jako výzkumný pracovník ŠKODA Výzkum s.r.o. V roce 2000 nastoupil do nově založeného výzkumného centra NTC ZČU do odboru MIS, dnes MST (Modelování a simulace v technických systémech), kde se podílí na řešení projektů kolaborativního i smluvního aplikovaného výzkumu a vývoje. Zároveň je činný na Katedře energetických strojů a zařízení a to především ve výuce a vedení všech typů závěrečných studentských prací.

Zabývá se problematikou CFD simulací nestlačitelného a stlačitelného proudění v technických zařízeních a podílí se na analýze a rozboru výsledků – axiální turbínové mříže a radiální kompresory, spaliny a TZL v elektrostatických a tkaninových filtrech, plynové hořáky, vícefázové proudění, simulace kritického tepelného toku a řada dalších úloh.  Rovněž byl zapojen do experimentálního výzkumu stupňů pro radiální kompresory a dalších měřeních. Vyučuje cvičení Mechanika tekutin 2 a předmět Teorie přeplňovaných spalovacích motorů.

Michal Volf je akademickým pracovníkem na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU, kde zároveň studuje doktorské studiem. Předmětem jeho výzkumné činnosti jsou CFD simulace a 1D modelování energetických zařízení a systémů, jakými jsou zejména kompresory, tepelná čerpadla, větrné turbíny aj. Intenzivně se také věnuje vývoji in-house simulačních nástrojů v MATLABu a C#. Je řešitelem a spoluřešitelem řady projektů a zakázek smluvního výzkumu se společnostmi v ČR (Workpress Aviation s.r.o., ATTL a spol. s.r.o. Továrna na stroje a další), ale i v zahraničí (GEA Refrigeration Netherlands N.V. a jiné). Během svého studia se zúčastnil řady mezinárodních konferencí i stáží (Francie, Polsko, Německo, Portugalsko aj.).

Pavel Žitek je akademickým a vědecko-výzkumným pracovníkem na Katedře energetických strojů a zařízení Fakulty strojní ZČU. Jeho vědecká činnost je zaměřena na lopatkové stroje, pomocí experimentálních metod studuje proudění průtočnou částí a vliv její konstrukce na toto proudění. Druhou oblastí jeho vědeckého zájmu jsou termodynamické cykly. Je řešitelem nebo spoluřešitelem řady výzkumných projektů ve spolupráci např. s Doosan Škoda Power, Ústavem jaderného výzkumu Řež a dalšími. Je autorem nebo spoluautorem řady vědeckých publikací a aplikovaných výstupů. Vědeckému zaměření odpovídá také jeho pedagogická činnost – věnuje se výuce konstrukcí energetických strojů a zařízení a problematice termodynamických cyklů.